V podstatě ani již nemusíme psát o této skvostné události, neboť všichni jste se určitě informovali u svých přátel i nepřátel, jak se vlastně letošní ročník vydařil Ale pokud ne, tak my ze sebe tedy něco vyloudíme (slova). Dovolte, abychom vám tuto akci vylíčili:
Začneme našimi zážitky (když to už píšeme my…). Ostrava nás přivítala jemným podzimním monzunem a přátelskými bezdomovci. Po zjištění, že šaliny v noci nejezdí jsme se vydali pěšo. V sále Třanovského jsme našli skupinku zpívajících, kteří se marně snažili přiblížit rekordu v délce zpěvu. Nakonec rekord byl velkolepý. Zpívalo se 5 hodin než všichni vpadli do spacáků.
Brzy ráno asi v 10:00 jsme začali se vstáváním. Posléze jsme něco pojedli a někteří se rozdělili do pomáhajících útvarů. Šéfkuchaři (Štěpán a Tomáš) a pár lidí začali vytvářet guláš na oběd podle originální (svojí) receptury. A teď něco pro kuchtíky: složení našeho guláše: brambor normální, párek točený, voda kohoutní, cibule a česnek bez slupky, napodruhé povedená zásmažka, paprika by Olga´s oko (čti: dle Olgy), asi 30 házených bujónů, kousek čokolády bílé a Iris sibirica. Tak přesně na tomhle jsme si mohli pochutnat na obědě. Většině chutnalo. Hlavní program začínal odpoledne, tudíž jsme měli tak akorát čas na pinec. Při vystoupení zpěváků jsme mohli zahlédnout v hledišti smajlíky a na jevišti romský pár, Poměnku, Krtka, Mykla… Jako skupiny přijely Trnová koruna, Honza Krtek Dospiva, Dawn a Hradilovi & spol. Konec dne jsme završili malými tanečními kreacemi a následným spánkem… ovšem jak kteří. Ráno byla kvalita chůze úměrná délce spánku => zpěv malinko marně malátný, ale konal se. Po bohoslužbách olomoučáci a spol ani nepočkali na párkové speciality (2 nožičky + chleba) a práskli do bot. Vytrvalci zůstavší na oběd ještě měli tu čest nainstalovat novou kazatelnu v sále a klavír ustavovat dle návrhů starších.
A tak nakonec jsme se s rosou v oku loučili a odjížděli fyzicky vybiti, ale duchovně nabiti. Tento víkend jsme si opravdu užili také díky Boží ochraně.
Zdarec přejí MSJM